Co žije v písku Svate Mariny?

 

Co dělat rozumného mezi Vánočními svátky? Jak uniknout od dávky zaručeně dietního bramborového salátu či vánočního cukroví? Za co vyměnit šedivou, zamračenou inverzní krajinou zimního Polabí? Odpověď se nabízí sama, vyrazit za potápěním někam, kde svítí slunce, nebe je jasné, vzduch průzračně čistý a nikdo nikoho neprudí zbytečnými nesmysly...........

Sv.Marina

Tak tedy sedím s Rudou v autě a jedeme nocí ze středy na čtvrtek na Svetou Marinu. Poloostrov Sv. Marina se nachází asi 10 km JV směrem od chorvatského Labinu, což je z Prahy asi 9 hodin pohodové jízdy, přičemž převážnou část cesty strávíte na dálnicí. Cesta ubíhá jak má, a tak již ráno krátce před šestou brzdíme v Dredje.

A pak jedeme k vodě……….

Místní camp, přes léto pro mne k nesnesení přeplněný, je v zimně bohem zapomenuté místo. Na jeho konci, téměř u břehu, stojí malá kaple a hned za ní jsou dvě pláže, vlevo malá s romantickou zátokou, vpravo větší s hromadou velkých valounů, které čas od času přemísťuje příboj. Většina potápěčů se zde věnuje skalním stěnám, které padají do hloubky mezi 40-50 metry, ale já mám dnes jiný záměr. Podívám se s fotoaparátem, co zde žije v písku.

Kambalka středomořská

Na celém světě tvoří pevný podklad jen poměrně malou část mořského dna, jen asi 10 % celkové rozlohy. S tímto prostředím se obvykle setkáváme na podmořských výběžcích skalnatého pobřeží. Přirozené usazeniny jsou zpravidla tvořeny směsí zrn různých velikostí, od jílových až po štěrková. Podle toho, které součásti v nich převládají, hovoříme o dnu pokrytém čistým bahnem nebo např. hrubým štěrkovým pískem. Tak je tomu například zde, přestože charakteristickým rysem oblastí s měkkým dnem je jejich nestálost. Příbojové vlny, přiliv a oliv i pravidelné přemísťování částic způsobují neustálé přemísťování a usazování částic.

Živočichové, kteří žijí na povrchu dna nazýváme souhrnně epifauna a jsou vlastně jedinými obyvateli tohoto prostředí, které můžeme při potápění spatřit. Proto se prostředí dna pokrytého usazeninami zdá potápěčům jako jednotvárné. Epifauna Středozemního moře je co do četnosti jedinců i druhů výrazně chudá a vůbec ji nemůžeme srovnávat s různorodostí života na skalnatých úsecích dna. Kromě toho bývají obyvatelé dna výborně barevně přizpůsobeni podkladu, tak se i zkušenému oku potápěče snadno ztrácejí.

Ropušnice obecná

Visím tedy hodiny nade dnem a snažím se najít v tomto na první pohled nezajímavém ekosystému skryté divočiny. Nacházím sasanky zlaté, které žijí až po věnec svých 96 chapadel zahrabány po sedimentu. Chapadla jsou uspořádány kolem láčkového otvoru v 5-ti kruzích. Bělavá až šedá chapadla měří až 8 cm, jsou silná s fialovým oblým koncem. Také okraj láčkového otvoru je fialově obroubený. Zbarvení sasanky se v různých hloubkách mění dle obsahu symbiotických řas, přičemž v mělkých vodách může být zbarvena hnědě až hnědozelená. Najdete ji obvykle v hloubce od 5 do 80 m.

Na písčitém a bahnitém dne žije také ostnatec velký, dorůstající se až 40 cm. Jeho podlouhlé tělo je ze stran zploštěné, má velkou hlavu s vysoko položenýma očima a šikmo nahoru, jakoby se mračícími ústy. Má dvě hřbetní ploutve, přičemž první je krátká, s 5 až 7 jedovatými paprsky. Ostnatci žijí dravě. Ze svých úkrytů se kořisti zmocňují rychlým a překvapivým výpadem. Jsou to typičtí obyvatelé dna, kde se při pocitu ohrožená rychle zahrabávají, až jim z písku vyčnívá jen hlava s vysoko položenýma očima. Unikají tak pozornosti jak svých nepřátel, tak případné kořisti, proto je lze velmi lehce přehlédnout. Také potápěči se mohou k ostnatcům snadno přiblížit, ale jsou známy případy poranění od jedových ostnů naježených ostnatcem k obraně. Po bodnutí následuje silná bolest a pálení, která se rozlévá po okolí rány a může trvat i několik dní.

Ostnatec velký

Hvězdice hrabavá, Astropecten aranciacus, bývá až 60 cm velká, s velkým a plochým tělním terčem a širokými bázemi 5-ti ramen, jejichž okraje jsou lemovány dvojitou řadou ostnů. Svrchní strana je živě oranžově zbarvená nebo vzorovaná, spodní strana a parožky žluté. Hvězdice hrabavá se přes den zahrabává do podkladu a na lov vylézá za šera. Je velmi žravá. V noci loví plže, mlže a ploché ježovky. Menší kořist polyká v celku a nestravitelné části vyvrhuje nepoškozené ven. S pomocí panožek se hvězdice dokáže po podkladu zavrtat jak vodorovně tak i svisle. Parožky odsunují písek na obě strany tak rychle, že se hvězdice po podkladu propadne a zbude po ní na povrhu jen obtisk v podobě pěticípé hvězdy.

Hejno jen pár centimetrů velkých očnatců obecných

Vytrvale hledám, nehnutě pozoruji zdánlivě stejnorodý terén, očima skenuji každý pohyb ve snaze objevit cokoliv nového a daří se. Jemný klouzavý pohyb prozradí , že na písku se výborným maskováním skrývá poměrně velký platýs. Kambalka středomořská má oválné, asymetrické, z boku zloštělé tělo. Obě oči má na levé straně, původně spodní oko posunuto dále dopředu, oči u samců jsou výrazně dále než u samic. Dorůstá se až 45 cm. Žije na písčitých podkladech od hloubky několika metrů až do 200 a více metrů. Všem platýsům chybí plynový měchýř. Klouzavě plavou těsně nade dnem pomocí vlnitých pohybů ploutevního lemu. Na jídelníčku kambanky najdeme drobné obyvatele dna : mnohoštětinatce, korýše, měkkýše i ryby.

Písčina u pláže je mimo jiné domovem několika druhů hlaváčů, parmic a svůj domov zde má i poměrně velké hejno ještě několik centimetrů malých očnatců obecných.

Obyvatelé mořského dna nežijí nahodile na libovolném místě. Přemýšlejme o nich…….


Další informace :

GPS pozice 45° 1'53.29"N, 14° 9'40.03"E z Google Maps

EASYDIVER
Tel+fax: ++385 91 3333 451
E-mail: easydiver@psilon.org, http://www.easydiver.net/

SCUBA CENTER SV. MARINA
Christoph Karcher
Phone/Fax +385 (0)52 879052
Mob. +385 (0)911 879074
E-Mail: info@scubacenter.de http://www.scubacenter.de/

 
Camping Marina
Tel +385 52 465 010
E-mail: camping@valamar.com, fax +385 52 451 440


Fotoalbum s 20 snímky k nahlédnutí zde